| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
gars
|
gars
|
- (hovorově) kluk
- (neutrálně) garçon
Souvisí se starolotyšským garîgs (*gar-ing-s - duševní), s latgalským gors, s litevským garas - (vodní; přehřátá pára, někdy též horké zplodiny hoření v kamnech/ohništi/vatře, jindy též horoucí chtíč, jindy též horko), srovnej s církevní slověnštinou жеравый (horoucí, nažhavený), srbochorvatským же̏rȃв, slovinským žerjav, žerjavica (žhavé uhlíky), staročeským žeravie, ruským жаровой, жаровый (rozžhavený, pálící, dále s ruským горевина - vypálené místo v lese, dále s pruským garrewingi (vášnivý, horoucí, horký. Související jsou též žár a hoře.
- duch, duše (v psychologii)
- duch, přízrak
- duše (termín víry v posmrtný život)
- život
- dusno, horko, horký kouř/pára
- dvēsele
- (zdrobněle) gariņš
- dvēsele, velis, (zdrobněle) gariņš
- dzīve
- mitrums, karstums, tveice, svelme
- ķermenis
- —
- —
- nāve, miršana
- spirgtums, svaiguma
gars (Kanada)? • info