Z polského gorzałka odvozeného od gorzeć. Slovo je příbuzné s hořet, srovnej pálenka.[1] Srovnej též kořalka.
podstatné jméno (1)
editovat
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
gořalka
|
gořalky
|
genitiv
|
gořalky
|
gořalek
|
dativ
|
gořalce
|
gořalkám
|
akuzativ
|
gořalku
|
gořalky
|
vokativ
|
gořalko
|
gořalky
|
lokál
|
gořalce
|
gořalkách
|
instrumentál
|
gořalkou
|
gořalkami
|
- (nářečně) pálenka, lihovina
- Obyčejně gořalka a rum tluče s lidmi o zem, dělá bum.
- Troják – kdo trojí nápoj pije (pivo, víno, gořalku).[2]
- kořalka, pálenka; (zhruběle) gořala;[3] (nářečně) gořalice; (zastarale, v obecném jazyce) šnaps, šňaps[4] (zdrobněle, familiárně) gořalička, breberka
podstatné jméno (2)
editovat
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
gořalka
|
gořalkové
|
genitiv
|
gořalky
|
gořalků
|
dativ
|
gořalkovi
|
gořalkům
|
akuzativ
|
gořalku
|
gořalky
|
vokativ
|
gořalko
|
gořalkové
|
lokál
|
gořalkovi
|
gořalkách
|
instrumentál
|
gořalkou
|
gořalky
|
- (hanlivě, nářečně) alkoholik
- kořala, ochlasta, spiťar, ožrala, násoska, (v obecném jazyce, hovorově, slangově) alkáč