gondrakinis

žemaitština

dělení

• gon-d-ra-ki-nis

etymologie

Složené slovo, z částí gondrs (čáp) a kinis (hnízdo).

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	gondrakinis	gondrakinio	gondrakinē
genitiv	gondrakinė	gondrakiniu	gondrakiniu
dativ	gondrakiniou	gondrakinems	gondrakinems
akuzativ	gondrakini	gondrakinio	gondrakinius
instrumentál	gondrakinio	gondrakinēs	gondrakinēs
lokál	gondrakinie	gondrakiniūs	gondrakiniūs
vokativ	gondrakini	gondrakinio	gondrakinē

význam

1. čapí hnízdo