gondrs

žemaitština

výslovnost

• IPA: [gɔndr̩s]

dělení

• gon-drs

etymologie

Souvisí s litevským gandras (čáp).

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	gondrs	gondro	gondrā
genitiv	gondra	gondrū	gondrū
dativ	gondrou	gondrams	gondrams
akuzativ	gondra	gondro	gondrus
instrumentál	gondro	gondrās	gondrās
lokál	gondrė	gondrūs	gondrūs
vokativ	gondrė	gondro	gondrā

význam

1. čáp

synonyma

• busils
• gūžos

související

• gondrakinis