gud

švédština

výslovnost

• IPA: [gʉːd]
•  gud^{? • info}

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	gud	guden	gudar	gudarna
genitiv	guds	gudens	gudars	gudarnas

význam

1. (často psáno Gud) bůh (Bůh)
   • Gud Fader – Bůh Otec
   • hedniska gudar – pohanští bohové

volapük

podstatné jméno

skloňování

Substantivum

pád	singulár	plurál
nominativ	gud	guds
genitiv	guda	gudas
dativ	gude	gudes
akuzativ	gudi	gudis
vokativ	o gud	o guds

význam

1. dobro

související

• gudik
• gudäl
• gudam
• gudo
• gudö
• gudöf
• gudön
• gudükön
• gudumam
• gudumel
• gudumön
• gudünön