výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈɡʊr.dʊs]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský (maskulinum)
  • 2. deklinace (o-kmeny)

etymologie

editovat

Substantivizací příslušného, níže popsaného adjektiva.

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ gurdus gurdī
genitiv gurdī gurdōrum
dativ gurdō gurdīs
akuzativ gurdum gurdōs
vokativ gurde gurdī
ablativ gurdō gurdīs

význam

editovat
  1. tupec, blbec, trouba, hlupák, mamlas, ťulpas
    • Socrates vir omnium gurdōrum sapientissimus putābātur. – Sokrates byl pokládán za nejmoudřejšího muže ze všech tupců.

přídavné jméno

editovat
  • 1. a 2. deklinace

etymologie

editovat

Přes předpokládané praitalické *gʷord-o-, možná z (předpokládaného) praindoevropského kořene *gʷr̥dus (pomalý, těžký, unavený). Podle Kvintiliána jde o slovo hispánské či iberské. Srovnej např. starořecké βραδύςpomalý, španělské gordotlustý, francouzské gourdin, gourd, dégourdir či lotyšské gur̃ds a litevské gurdùs s významem „unavený“.

skloňování

editovat
Číslo singulár plurál
Rod mužský ženský střední mužský ženský střední
nominativ gurdus gurda gurdum gurdī gurdae gurda
genitiv gurdī gurdae gurdī gurdōrum gurdārum gurdōrum
dativ gurdō gurdae gurdō gurdīs gurdīs gurdīs
akuzativ gurdum gurdam gurdum gurdōs gurdās gurda
vokativ gurde gurda gurdum gurdī gurdae gurda
ablativ gurdō gurdā gurdō gurdīs gurdīs gurdīs

význam

editovat
  1. tupý

související

editovat