gurdus
latina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈɡʊr.dʊs]
podstatné jméno
editovat- rod mužský (maskulinum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
etymologie
editovatSubstantivizací příslušného, níže popsaného adjektiva.
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | gurdus | gurdī |
genitiv | gurdī | gurdōrum |
dativ | gurdō | gurdīs |
akuzativ | gurdum | gurdōs |
vokativ | gurde | gurdī |
ablativ | gurdō | gurdīs |
význam
editovat- tupec, blbec, trouba, hlupák, mamlas, ťulpas
- Socrates vir omnium gurdōrum sapientissimus putābātur. – Sokrates byl pokládán za nejmoudřejšího muže ze všech tupců.
přídavné jméno
editovat- 1. a 2. deklinace
etymologie
editovatPřes předpokládané praitalické *gʷord-o-, možná z (předpokládaného) praindoevropského kořene *gʷr̥dus (pomalý, těžký, unavený). Podle Kvintiliána jde o slovo hispánské či iberské. Srovnej např. starořecké βραδύς — pomalý, španělské gordo — tlustý, francouzské gourdin, gourd, dégourdir či lotyšské gur̃ds a litevské gurdùs s významem „unavený“.
skloňování
editovatČíslo | singulár | plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Rod | mužský | ženský | střední | mužský | ženský | střední |
nominativ | gurdus | gurda | gurdum | gurdī | gurdae | gurda |
genitiv | gurdī | gurdae | gurdī | gurdōrum | gurdārum | gurdōrum |
dativ | gurdō | gurdae | gurdō | gurdīs | gurdīs | gurdīs |
akuzativ | gurdum | gurdam | gurdum | gurdōs | gurdās | gurda |
vokativ | gurde | gurda | gurdum | gurdī | gurdae | gurda |
ablativ | gurdō | gurdā | gurdō | gurdīs | gurdīs | gurdīs |