- genitiv čísla množného substantiva hýždě
- Byla to velebná scéna. Otec mával řemenem nad hlavou, ale pásek mírně se dotýkal hýždí, jako by hladil. Pan Šefelín netrestal, ale symbolickým obřadem naznačoval výkon pradávné otcovské pravomoci.[1]
- lze vyčíst, že Michelangelovi předchůdci mramorový blok už příliš otesali, takže socha nemá dostatek prostoru a její svaly musí být „ vysoustruženě “ naběhlé, aby dokázaly držet krok s oblými křivkami dokonalých hýždí. Ostatním částem těla se dostalo toho nejlepšího, čím tu a tam příroda lidi obdaří[2]
- Vteřinu nato mi tmavý stín jeho trupu zakryl výhled na svět, rozevřené rty se přitiskly k mým, ruka mi stoupala po hladké pleti břicha a sledovala obrysy stehen a hýždí – a já, zcela zbavená rozumu, vyklenula trup proti jeho tělu a čekala příval úlevy.[3]
- instrumentál čísla jednotného substantiva hýždě
- Druhá kulka se odrazila od stromu a uštědřila Murphymu hrozivý úder do boku, jako by ho někdo „přetáhl baseballovou pálkou“. Vykřikl bolestí a skácel se k zemi. Kulka mu prolétla kyčlí a pravou hýždí. Na jeden dlouhý okamžik jen bezmocně a nehybně ležel.[4]
- ↑ Karel Poláček: Muži v offsidu / 73. Emilka vzala z rukou pana otce poučení, 1931
- ↑ Antonio Forcellino: Michelangelo, překl. Karla Korteová, Vyšehrad, Praha 2012 - cit. dle Korpus.cz
- ↑ Alexander Trocchi:
Helen v zajetí touhy, Argo, Praha 2014, překlad Ladislav Nagy - cit. dle Korpusu
- ↑ Charles Whitning, překl. Petr Kovács: Americký hrdina, nakl. Baronet, Praha 2004 - cit. dle Korpus.cz
