haj
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɦaj]
dělení
editovat- haj
sloveso
editovatvýznam
editovat- druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa hájit
- Zůstaň doma, haj své vlasti, nedej cizozemcům krásti.[1]
spojka
editovatvýznam
editovatcitoslovce
editovatvýznam
editovat- vyjadřuje volání na husy
- Jedním letem kejhajíce vylítly všechny [husy] do dvora, ale jakmile zavolala Karla „haj hus, haj, haj!“, slétly se do hromádky a pěkně pospol za ní se kolíbaly na pastvu (…)[3]
synonyma
editovatčuangština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ha˥]
etymologie
editovatZ čínského 五 (pět). Srovnej s laoským ຫ້າ a thajským ห้า, obojí téhož významu
číslovka
editovatvýznam
editovat- pět 5
maďarština
editovatvýslovnost
editovatpodstatné jméno
editovatskloňování
editovatSubstantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | haj | hajak |
akuzativ | hajat | hajakat |
dativ | hajnak | hajaknak |
instrumentál | hajjal | hajakkal |
kauzál-finál | hajért | hajakért |
translativ | hajjá | hajakká |
terminativ | hajig | hajakig |
esiv | hajként | hajakként |
inesiv | hajban | hajakban |
superesiv | hajon | hajakon |
adesiv | hajnál | hajaknál |
illativ | hajba | hajakba |
sublativ | hajra | hajakra |
alativ | hajhoz | hajakhoz |
elativ | hajból | hajakból |
delativ | hajról | hajakról |
ablativ | hajtól | hajaktól |
význam
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatšvédština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [hajː]
- 1. intonace
podstatné jméno
editovat- rod společný
skloňování
editovatSubstantivum (i) | singulár | plurál | ||
---|---|---|---|---|
neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
nominativ | haj | hajen | hajar | hajarna |
genitiv | hajs | hajens | hajars | hajarnas |
význam
editovat- žralok
- I havet simmar barracudor och hajar. – V moři plavou barakudy a žraloci.
poznámky
editovat- ↑ Mikuláš Dačický z Heslova: Prostopravda
- ↑ Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi
- ↑ Božena Němcová: Karla