čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈɦalʊs]

dělení editovat

  • ha-luz

etymologie editovat

Z předpokládaného praslovanského *galǫzь či *galǫza, u něhož by původní význam mohl být holá větev, srovn. např. ruské голыйnahý, holý. Dále srovnej polské gałąź.[1]

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ haluz haluze
genitiv haluze haluzí
dativ haluzi haluzím
akuzativ haluz haluze
vokativ haluzi haluze
lokál haluzi haluzích
instrumentál haluzí haluzemi

význam editovat

  1. (oblastně, na Moravě) větev
    • Tam usednuv na mocnou haluz, ukryl se v hustém listí starého stromu a čekal, až lev odejde.[3]
    • Tu chlapec vyběhna po stráni chopil se haluzí obrovského buku, jenž ve spolku s několika ještě velikány vévodil na příkrém chlumu, pod nímž strmě se rozevíral hluboký, malebný údol s kamennou prorvou, a jako veverka vysoukal se do koruny.[4]
  2. (přeneseně) potomek
  3. (slangově) náhoda, štěstí

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „haluz“, s. 193.
  2. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „větev“, s. 194-198.
  3. JIRÁSEK, Alois. O Bruncvíkovi
  4. ŠLEJHAR, Josef Karel. Srna

externí odkazy editovat

  •   Článek Haluz ve Wikipedii