historikův

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɪstɔrɪkuːf]

dělení

• hi-s-to-ri-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména historik příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	historikův	historikův	historikova	historikovo	historikovi	historikovy	historikovy	historikova
genitiv	historikova	historikova	historikovy	historikova	historikových	historikových	historikových	historikových
dativ	historikovu	historikovu	historikově	historikovu	historikovým	historikovým	historikovým	historikovým
akuzativ	historikova	historikův	historikovu	historikovo	historikovy	historikovy	historikovy	historikova
vokativ	historikův	historikův	historikova	historikovo	historikovi	historikovy	historikovy	historikova
lokál	historikově / historikovu	historikově / historikovu	historikově	historikově / historikovu	historikových	historikových	historikových	historikových
instrumentál	historikovým	historikovým	historikovou	historikovým	historikovými	historikovými	historikovými	historikovými

význam

1. náležící historikovi