hlasitý

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦlasɪtiː],  hlasitý^{? • info}

dělení

• hla-si-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	hlasitý	hlasitý	hlasitá	hlasité	hlasití	hlasité	hlasité	hlasitá
genitiv	hlasitého	hlasitého	hlasité	hlasitého	hlasitých	hlasitých	hlasitých	hlasitých
dativ	hlasitému	hlasitému	hlasité	hlasitému	hlasitým	hlasitým	hlasitým	hlasitým
akuzativ	hlasitého	hlasitý	hlasitou	hlasité	hlasité	hlasité	hlasité	hlasitá
vokativ	hlasitý	hlasitý	hlasitá	hlasité	hlasití	hlasité	hlasité	hlasitá
lokál	hlasitém	hlasitém	hlasité	hlasitém	hlasitých	hlasitých	hlasitých	hlasitých
instrumentál	hlasitým	hlasitým	hlasitou	hlasitým	hlasitými	hlasitými	hlasitými	hlasitými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	hlasitý
komparativ	hlasitější
superlativ	nejhlasitější

význam

1. kterého lze dobře slyšet i z dálky, vydávající intenzivní zvuk
   • První, koho uvidím, bude obtloustlý a hlasitý člověk s viržinkou, člověk projevující nějakou nespokojenost, cholerický, podrážděný, hovorný a se srdcem na talíři.

překlady

1. vydávající intenzivní zvuk

   • angličtina: loud
   • finština: äännekäs, kova
   • francouzština: bruyant, fort
   • maďarština: hangos
   • němčina: laut
   • ruština: громкий

synonyma

1. hlučný, halasný

antonyma

1. tichý

související

• hlas
• hlasitě