hofer
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈɦɔfɛr]
dělení
editovat- ho-fer
etymologie
editovatZ německého Hofer, které dnes je příjmením. To odvozeno od substantiva Hof — dvůr.
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | hofer | hofeři/hoferové |
genitiv | hofera | hoferů |
dativ | hoferu/hoferovi | hoferům |
akuzativ | hofera | hofery |
vokativ | hofere | hofeři/hoferové |
lokál | hoferu/hoferovi | hoferech |
instrumentál | hoferem | hofery |
význam
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „podruh (mapa)“, s. 61.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého. Díl 1. A-J. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1937. Heslo „hofer“, s. 906.
externí odkazy
editovat- Článek Hofer ve Wikipedii