čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • hok-na

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ hokna hokny
genitiv hokny hoken
dativ hokně hoknám
akuzativ hoknu hokny
vokativ hokno hokny
lokál hokně hoknách
instrumentál hoknou / hoknó hoknami / hoknama

význam

editovat
  1. (brněnský hantec) práce[1]
    • Švestky na něho tenkrát neměly, protože klepat se nemuselo a hokna sténě nebyla.[2]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „hokna, hoknit“, s. 140.
  2. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Kapitola Válka vo tom, jak to s tó brněnskó plotnó bylo, s. 16.