hovořit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔvɔr̝ɪt]
•  hovořit^{? • info}

dělení

• ho-vo-řit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní nebo intranzitivní

varianty

• (zastarale) hovořiti

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	hovořím	hovoříš	hovoří	hovoříme	hovoříte	hovoří

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	hovoř	hovořme	hovořte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	hovořil	hovořila	hovořilo	hovořili	hovořily	hovořila
Trpné	hovořen	hovořena	hovořeno	hovořeni	hovořeny	hovořena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	hovoře	hovoříc	hovoříce

význam

1. vyslovovat slova

překlady

1. mluvit

   • angličtina: speak, talk
   • esperanto: paroli
   • finština: puhua
   • francouzština: parler
   • grónština: oqarpoq
   • italština: parlare
   • japonština: 話す
   • litevština: kalbėti
   • lotyština: runāt
   • maďarština: beszél
   • němčina: sprechen, reden
   • polština: rozmawiać, mówić
   • portugalština: falar
   • ruština: говорить
   • slovenština: hovoriť
   • srbština (cyrilice): говорити
   • srbština (latinka): govoriti
   • španělština: hablar
   • švédština: tala
   • ukrajinština: говорити
   • žemaitština: rokoutė

synonyma

1. mluvit, povídat

související

• hovor
• hovorna
• hovorný
• rozhovor

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-10-11]. Heslo hovořit.