mluvit
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
děleníEditovat
- mlu-vit
slovesoEditovat
- nedokonavé
časováníEditovat
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
Přítomný čas | mluvím | mluvíš | mluví | mluvíme | mluvíte | mluví |
Osoba | Číslo jednotné |
Číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
mluv | mluvme | mluvte |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
Činné | mluvil | mluvila | mluvilo | mluvili | mluvily | mluvila |
Trpné | mluven | mluvena | mluveno | mluveni | mluveny | mluvena |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
Přítomný | mluvě | mluvíc | mluvíce |
významEditovat
- projevovat se slovem
- Když mluví, tak mu není rozumět.
- říkat, povídat
- Mluvili spolu velmi dlouho.
- svědčit
- Jeho práce mluví za vše.
překladyEditovat
- hovořit
- angličtina: speak
- esperanto: paroli
- finština: puhua
- francouzština: parler
- grónština: oqarpoq
- hebrejština: דִּבֵּר
- italština: parlare
- japonština: 話す
- litevština: kalbėti
- lotyština: runāt
- maďarština: beszél
- němčina: sprechen
- polština: mówić
- portugalština: falar
- ruština: говорить
- slovenština: hovoriť
- srbština (cyrilice): говорити
- srbština (latinka): govoriti
- španělština: hablar
- švédština: tala
- tagalština: magsalita
- volapük: pükön
- žemaitština: rokoutė
- —
- —