čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • mlu-vit

sloveso

editovat
  • nedokonavé

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas mluvím mluvíš mluví mluvíme mluvíte mluví
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
mluv mluvme mluvte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné mluvil mluvila mluvilo mluvili mluvily mluvila
trpné mluven mluvena mluveno mluveni mluveny mluvena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný mluvě mluvíc mluvíce

význam

editovat
  1. projevovat se slovem
    • Když mluví, tak mu není rozumět.
  2. říkat, povídat
    • Mluvili spolu velmi dlouho.
  3. svědčit
    • Jeho práce mluví za vše.

překlady

editovat
  1. hovořit

synonyma

editovat
  1. hovořit
  2. rozmlouvat, diskutovat, debatovat
  3. svědčit

související

editovat

fráze a idiomy

editovat

přísloví, úsloví a pořekadla

editovat