čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • hr-ne-ček

etymologie

editovat

Vzniklo jako zdrobnělina slova hrnek.

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ hrneček hrnečky
genitiv hrnečku hrnečků
dativ hrnečku hrnečkům
akuzativ hrneček hrnečky
vokativ hrnečku hrnečky
lokál hrnečku hrnečkách / hrnečcích
instrumentál hrnečkem hrnečky

význam

editovat
  1. (zdrobněle) hrnek
    • A můj muž — bůh polituj! mokře chodí v suše a ve vodě pod hrnečky střádá lidské duše.[2]
  2. nepřesná dutá míra (užívaná například v kuchařkách)
    • Když pak stáda odevzdají starším a večeři, hrneček mléka a krajíc chleba nebo cos jiného snědí, vyběhnou si ještě na náves.[3]

synonyma

editovat
  1. šáleček, koflíček

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Český jazykový atlas. Díl 1. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo „hrníček“, s. 274, 275.
  2. ERBEN, Karel Jaromír. Vodník
  3. NĚMCOVÁ, Božena. Národopisné a cestopisné obrázky z Čech