češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɦrɔbar̝̊]

děleníEditovat

  • hro-bař

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ hrobař hrobaři
genitiv hrobaře hrobařů
dativ hrobaři / hrobařovi hrobařům
akuzativ hrobaře hrobaře
vokativ hrobaři hrobaři
lokál hrobaři / hrobařovi hrobařích
instrumentál hrobařem hrobaři

významEditovat

  1. osoba, která kope a spravuje hroby
    • K polednímu vrzající branou vešel na hřbitov hrobař a jal se vykopávati nový hrob.[1]
    • V mládí jsem se učil hrobařem, jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, kopat hroby byl můj ideál.[2]
  2. (přeneseně, expresivně) ničitel

překladyEditovat

  1. pracovník na hřbitově

synonymaEditovat

  1. hrobník, havran

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi
  2. Premier: píseň Hrobař