čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɦrɔbar̝̊]

dělení

editovat
  • hro-bař

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ hrobař hrobaři
genitiv hrobaře hrobařů
dativ hrobaři / hrobařovi hrobařům
akuzativ hrobaře hrobaře
vokativ hrobaři hrobaři
lokál hrobaři / hrobařovi hrobařích
instrumentál hrobařem hrobaři

význam

editovat
  1. osoba, která kope a spravuje hroby
    • K polednímu vrzající branou vešel na hřbitov hrobař a jal se vykopávati nový hrob.[1]
    • V mládí jsem se učil hrobařem, jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, kopat hroby byl můj ideál.[2]
  2. (přeneseně, expresivně) ničitel

překlady

editovat
  1. pracovník na hřbitově

synonyma

editovat
  1. hrobník, (lidově) havran, (nářečně) kopidol, kopidul[3]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi
  2. Premier: píseň Hrobař
  3. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „hrobník“, s. 414, 415.

externí odkazy

editovat