husbonde

švédština

výslovnost

• IPA: [˘hʉːsbɔnːdɛ]
• 2. intonace

etymologie

Ze staroseverského húsbóndi. Srovnej anglické husband — manžel.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	husbonde	husbonden	husbondar	husbondarna
genitiv	husbondes	husbondens	husbondars	husbondarnas

význam

1. domácí pán (hlava rodiny)

související

• hus
• hushåll