ilo

finština

výslovnost

• IPA: [ˈilo]

dělení

• ilo

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru valo
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ilo	ilot
genitiv	ilon	ilojen
akuzativ	ilon ilo	ilot
partitiv	iloa	iloja
essiv	ilona	iloina
translativ	iloksi	iloiksi
inessiv	ilossa	iloissa
elativ	ilosta	iloista
illativ	iloon	iloihin
adessiv	ilolla	iloilla
ablativ	ilolta	iloilta
allativ	ilolle	iloille
abessiv	ilotta	iloitta
komitativ	—	iloine
instruktiv	—	iloin

význam

1. radost, potěšení, veselí

antonyma

1. suru

související

• iloita
• iloinen
• iloisesti
• iloton
• iloisuus
• ilokaasu
• ilomielin
• ilotulitus