impeach

angličtina

výslovnost

• IPA: [ɪmˈpiːt͡ʃ]

etymologie

Přes starofrancouzštinu z latinského slovesa impēdicāre, odvozeného od subst. pēdica — (odsouzencova) kláda. Srovnej např. francouzské empêcher, novořecké εμποδίζω, španělské impedir apod.

sloveso

• tranzitivní

časování

kategorie	tvar
infinitiv	impeach
3. osoba	impeaches
préteritum	impeached
perfektum	impeached
vid průběhový	impeaching

význam

1. (zastarale) bránit, zabraňovat, zabránit
2. zpochybňovat, zpochybnit
3. obžalovat, obviňovat, obvinit (především vysokého veřejného činitele)

související

• impeachable
• impeachment