Z latinského interesse.
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
interesse
|
interessi
|
- zájem
- úrok
- složenina slovesa esse
- pojící se s dativem
| Čas
|
Osoba
|
|
| Infinitiv
|
–
|
interesse
|
| Prézens sg.
|
1.
|
intersum
|
|
|
2.
|
interes
|
|
|
3.
|
interest
|
| Prézens pl.
|
1.
|
intersumus
|
|
|
2.
|
interestis
|
|
|
3.
|
intersunt
|
| Imperativ sg.
|
2.
|
interes!
|
| Imperativ pl..
|
2.
|
intereste!
|
| Imperfektum sg.
|
1.
|
intereram
|
|
|
2.
|
intererās
|
|
|
3.
|
intererat
|
| Imperfektum pl.
|
1.
|
intererāmus
|
|
|
2.
|
intererātis
|
|
|
3.
|
intererant
|
| Futurum sg. (první)
|
1.
|
intererō
|
|
|
2.
|
intereris
|
|
|
3.
|
intererit
|
| Futurum pl. (první)
|
1.
|
intererimus
|
|
|
2.
|
intereritis
|
|
|
3.
|
intererunt
|
| Konjunktiv imperfekta sg.
|
1.
|
interessem
|
|
|
2.
|
interessēs
|
|
|
3.
|
interesset
|
| Konjunktiv imperfekta pl.
|
1.
|
interessēmus
|
|
|
2.
|
interessētis
|
|
|
3.
|
interessent
|
- být mezi (něčím)
- účastnit se
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
interesse
|
interesses
|
- zájem, zaujetí, účast
- úrok
- první a třetí osoba čísla jednotného konjunktivu přítomného času slovesa interessar
