intubace

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪntʊbat͡sɛ]

dělení

• in-tu-ba-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	intubace	intubace
genitiv	intubace	intubací
dativ	intubaci	intubacím
akuzativ	intubaci	intubace
vokativ	intubace	intubace
lokál	intubaci	intubacích
instrumentál	intubací	intubacemi

význam

1. zavedení rourky ústy nebo nosem do průdušnice

překlady

1. • angličtina: intubation
   • francouzština: intubation
   • slovenština: intubácia ž
   • španělština: intubación