jeřábníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [jɛr̝aːbɲiːkuːf]

dělení

• Je-řáb-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména jeřábník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	jeřábníkův	jeřábníkův	jeřábníkova	jeřábníkovo	jeřábníkovi	jeřábníkovy	jeřábníkovy	jeřábníkova
genitiv	jeřábníkova	jeřábníkova	jeřábníkovy	jeřábníkova	jeřábníkových	jeřábníkových	jeřábníkových	jeřábníkových
dativ	jeřábníkovu	jeřábníkovu	jeřábníkově	jeřábníkovu	jeřábníkovým	jeřábníkovým	jeřábníkovým	jeřábníkovým
akuzativ	jeřábníkova	jeřábníkův	jeřábníkovu	jeřábníkovo	jeřábníkovy	jeřábníkovy	jeřábníkovy	jeřábníkova
vokativ	jeřábníkův	jeřábníkův	jeřábníkova	jeřábníkovo	jeřábníkovi	jeřábníkovy	jeřábníkovy	jeřábníkova
lokál	jeřábníkově / jeřábníkovu	jeřábníkově / jeřábníkovu	jeřábníkově	jeřábníkově / jeřábníkovu	jeřábníkových	jeřábníkových	jeřábníkových	jeřábníkových
instrumentál	jeřábníkovým	jeřábníkovým	jeřábníkovou	jeřábníkovým	jeřábníkovými	jeřábníkovými	jeřábníkovými	jeřábníkovými

význam

1. náležící jeřábníkovi