jednokomorový

čeština

výslovnost

• IPA: [jɛdnɔkɔmɔrɔviː]

dělení

• jed-no-ko-mo-ro-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	jednokomorový	jednokomorový	jednokomorová	jednokomorové	jednokomoroví	jednokomorové	jednokomorové	jednokomorová
genitiv	jednokomorového	jednokomorového	jednokomorové	jednokomorového	jednokomorových	jednokomorových	jednokomorových	jednokomorových
dativ	jednokomorovému	jednokomorovému	jednokomorové	jednokomorovému	jednokomorovým	jednokomorovým	jednokomorovým	jednokomorovým
akuzativ	jednokomorového	jednokomorový	jednokomorovou	jednokomorové	jednokomorové	jednokomorové	jednokomorové	jednokomorová
vokativ	jednokomorový	jednokomorový	jednokomorová	jednokomorové	jednokomoroví	jednokomorové	jednokomorové	jednokomorová
lokál	jednokomorovém	jednokomorovém	jednokomorové	jednokomorovém	jednokomorových	jednokomorových	jednokomorových	jednokomorových
instrumentál	jednokomorovým	jednokomorovým	jednokomorovou	jednokomorovým	jednokomorovými	jednokomorovými	jednokomorovými	jednokomorovými

význam

1. mající jednu komoru
   • Rozpuštěním jednokomorové sněmovny půl roku před řádnými volbami si chce Zelenskyj podle kyjevských médií zajistit podporu parlamentu, v němž nyní nemá prakticky žádné stoupence.