jmíny

čeština

výslovnost

• IPA: [jmiːnɪ]

dělení

• jmí-ny

sloveso

význam

1. (archaicky) příčestí trpné množného čísla rodu mužského neživotného a ženského slovesa mít
   • Mnohé zkušené a moudré ženy české byly nevinně a mylně jmíny za čarodějky, ač v těchto dobách nebyly alespoň tak krutě pronásledovány, jako se dělo ponejvíce v XVI. století, kdy bývaly páleny a jinak odpravovány.

související

• jmín
• jmína
• jmíno
• jmíni