junior

čeština

výslovnost

• IPA: [jʊnɪjɔr]

dělení

• ju-nior

etymologie

Původem z latiny, kde je toto slovo komparativem adjektiva juvenis – mladý, tj. junior = mladší.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	junior	junioři
genitiv	juniora	juniorů
dativ	junioru / juniorovi	juniorům
akuzativ	juniora	juniory
vokativ	juniore	junioři
lokál	junioru / juniorovi	juniorech
instrumentál	juniorem	juniory

význam

1. mladší ze dvou osob téhož jména nebo profese
2. (ve sportu) závodník ve specifické věkové kategorii

antonyma

1. senior
2. –

související

• juniorka
• juniorský

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-03-04]. Heslo junior.

externí odkazy

• Rozcestník Junior ve Wikipedii