kärlek

švédština

výslovnost

• IPA: [˘çæːɭeːk],  kärlek^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	kärlek	kärleken	kärlekar	kärlekarna
genitiv	kärleks	kärlekens	kärlekars	kärlekarnas

význam

1. láska