křídle

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̝̊iːdlɛ]

dělení

• kří-d-le

podstatné jméno

• rod střední

význam

1. lokál jednotného čísla podstatného jména křídlo
   • „Toč! Toč!“ Těžký bombardovací letoun stojí ve vteřině na křídle v ostré klesavé zatáčce vpravo a přední věž střílí krátkou dávku.
   • Záložník utekl po křídle a odcentroval do vápna.