podstatné jméno (1)
editovat
- (zdrobněle) kameník
- Příliš mnozí zůstávali bezradně stát nad prostorem, zatímco i drobný barokní kameníček věděl, jaké dimenze musí dát své státui, aby obstála třeba v prostoru návsi, pod lipou.[1]
- české druhové jméno obojživelníka „mločík kameníček“[2]
- (zastarale, lidově) lidový název některých ptáků: skalník zpěvný (Monticola saxatilis),[3] kulík (Charadrius),[4][5] bělořit (Oenanthe)[6]
- Bělořit: Tohoto ptáka zove lid „kameníček“, protože se zdržuje na skalách a mladé mívá v hromadě kamení.[6]
- mytologická bytost[7]
- Jen to připustil, že hnízdí v těch keřích na mokřině kameníček. Jest to zvíře, které je ráno ptákem a odpoledne žábou, jinak ale nic zlého.[7][8] (Tento význam může být shodný s výše uvedeným významem „bělořit“, neboť tento pták se dle lidové pověry údajně měnil v žábu)[6]
- (zastarale, nářečně) ten, kdo hází kamením (středočeské nářečí)[9]
podstatné jméno (2)
editovat
- (lidově) komonice lékařská[10]
- (zastarale, nářečně) (na Drahanské vrchovině) brusinka[11][12]
- (zastarale, zdrobněle) kamínek[13]
- Trvalo to dlouho, než se odhodlala k pohybu i jen pouhé ruky, stará stoka byla suchá a kameníčky hned pospíchaly dolů, jakmile se dost málo hnula.[14]
podstatné jméno (3)
editovat
- genitiv plurálu substantiva kameníčko
- ↑ KAPLICKÝ, Josef. Sochařovo vyznání. Literární noviny, 1961-07-15, roč. X, čís. 28, s. 8. Dostupné online.
- ↑ BioLib. Český Podnikatelský Servis, 1999-dosud, [cit. 2015-05-19]. Heslo mločík kameníček.
- ↑ JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. Díl II. K–O. Praha : vlastním nákladem, 1836. Dostupné online. Heslo „Kamenjk“, s. 19.
- ↑ kameníček. In BARTOŠ, František. Dialektický slovník moravský. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online. S. 139.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Příspěvky k česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1896. Dostupné online. Heslo „Kulík“, s. 175.
- ↑ 6,0 6,1 6,2 MORAVEC, Bedřich. Zvířata v lidovém podání a pověrách. Háj. Ústřední časopis pro lesníky, myslivce, lovce a přátele přírody, 1922, roč. LI, čís. 12. Přetištěno na Myslivost.cz.
- ↑ 7,0 7,1 Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-05-16]. Heslo kameníček.
- ↑ SVĚTLÁ, Karolína. Lamač a jeho dítě. In Sebrané spisy Karolíny Světlé. Praha : J. Otto, 1901. Dostupné online. Svazek 15, s. 107.
- ↑ HOMOLKA, Jan. Příspěvek k nářečí středočeskému. Český lid, 1910, roč. 19, čís. 7, s. 348–349. Dostupné online.
- ↑ BioLib. Český Podnikatelský Servis, 1999-dosud, [cit. 2015-05-13]. Heslo komonice lékařská.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Třetí příspěvek k česko-německému slovníku, zvláště grammaticko-fraseologickému. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online. Heslo „Kameníček“, s. 598.
- ↑ brusinka. In BARTOŠ, František. Dialektický slovník moravský. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online. S. 29.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Třetí příspěvek k česko-německému slovníku, zvláště grammaticko-fraseologickému. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online. Heslo „Kameníček“, s. 120.
- ↑ ČAPEK-CHOD, Karel Matěj. Kašpar Lén. Zlatá Praha, 1906, roč. XXIII, čís. 39, s. 338. Dostupné online.
