Odvozeno z latinského cappellanus — „duchovní, kněz“, jež vzniklo ze slova cappella, zdrobněliny substantiva cappa — „kapuce; plášť, pelerína“. Slovo cappella totiž původně označovalo svatyni ve Francii, v níž se uchovával plášť sv. Martina, později se význam přenesl na označení jakékoliv kaple.[1]
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
kaplan
|
kaplanové / kaplani
|
| genitiv
|
kaplana
|
kaplanů
|
| dativ
|
kaplanovi / kaplanu
|
kaplanům
|
| akuzativ
|
kaplana
|
kaplany
|
| vokativ
|
kaplane
|
kaplanové / kaplani
|
| lokál
|
kaplanovi / kaplanu
|
kaplanech
|
| instrumentál
|
kaplanem
|
kaplany
|
- (v křesťanství) kněz plnící funkci pomocníka faráře resp. sloužící ve specifickém prostředí
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
kaplan
|
kaplanlar
|
| akuzativ
|
kaplanı
|
kaplanları
|
| dativ
|
kaplana
|
kaplanlara
|
| lokál
|
kaplanda
|
kaplanlarda
|
| ablativ
|
kaplandan
|
kaplanlardan
|
| genitiv
|
kaplanın
|
kaplanların
|
- (v zoologii) tygr
- ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2016-07-27]. Heslo chaplain. (anglicky)
Článek Kaplan ve Wikipedii