kauneus

finština

výslovnost

• IPA: [ˈkɑune̞us]

dělení

• kau-ne-us

etymologie

• kaunis („krásný“) + -uus

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru kalleus
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kauneus	kauneudet
genitiv	kauneuden	kauneuksien
akuzativ	kauneuden kauneus	kauneudet
partitiv	kauneutta	kauneuksia
essiv	kauneutena	kauneuksina
translativ	kauneudeksi	kauneuksiksi
inessiv	kauneudessa	kauneuksissa
elativ	kauneudesta	kauneuksista
illativ	kauneuteen	kauneuksiin
adessiv	kauneudella	kauneuksilla
ablativ	kauneudelta	kauneuksilta
allativ	kauneudelle	kauneuksille
abessiv	kauneudetta	kauneuksitta
komitativ	—	kauneuksine
instruktiv	—	kauneuksin

význam

1. krása

související

• kaunis
• kauniisti
• kauneuskilpailu
• kauneuskuningatar