krása
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [kraːsa]
dělení
editovat- krá-sa
etymologie
editovatVšeslovanské. Staročeské krása ve významu lesk, krása, červeň. Polské krasa – krása, barva (zvláště červená), ruské краса – krása (avšak красный – červený), srbochorvatské красота, staroslověnské краса téhož významu. Praslovanské *krasa znamenalo původně asi lesk, červeň, barva ohně a v tomto smyslu se dá nejspíš spojit s praslovanským *kresati, tedy českým křesat. Méně pravděpodobná je příbuznost s latinským crassus 'tlustý, silný' či litevským grožis téhož významu.[1]
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | krása | krásy |
genitiv | krásy | krás |
dativ | kráse | krásám |
akuzativ | krásu | krásy |
vokativ | kráso | krásy |
lokál | kráse | krásách |
instrumentál | krásou | krásami |
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovatantonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krása“, s. 310.
- ↑ Johann Nepomuk Nestroy Cit In: Břetislav Hartl: Inspiromat. Mladá fronta, 1967
- ↑ Milan Kundera: Kniha smíchu a zapomnění. 6. část: Taminina smrt, oddíl 11.