keerkring

nizozemština

výslovnost

•  keerkring^{? • info}
• IPA: [ˈkeːr.krɪŋ]

etymologie

Kompozitum. Utvořeno ze základů kring ― kruh a kořene slovesa keren ― obrátit, obracet.

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. (v geografii) obratník

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	keerkring	keerkringen

související

• kerkringsland
• Kreeftskeerkring (obratník Raka)
• noorderkeerkring
• Steenbokskeerkring (obratník Kozoroha)
• zuiderkeerkring (jižní obratník)
• kerkringswarmte (tropické vedro)
• kerkringetje
• kerkringsjaar (tropický rok)
• kerkringsvogel (tropický pták)
• kring
• kerkringszon