klasika

čeština

výslovnost

• IPA: [klasɪka]

dělení

• kla-si-ka

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klasika	klasiky
genitiv	klasiky	klasik
dativ	klasice	klasikám
akuzativ	klasiku	klasiky
vokativ	klasiko	klasiky
lokál	klasice	klasikách
instrumentál	klasikou	klasikami

význam

1. klasické dílo nebo díla
   • Zajímá někoho Babička a další česká klasika?
2. typický, příkladný jev
   • Zahozené šance, to je naše klasika, litoval plzeňský Kolář.
3. (v obecném jazyce) vážná hudba
   • V tramvaji bych klasiku poslouchat nezvládl.
4. klasický styl v běžeckém lyžování
5. typ jednodenního cyklistického závodu

související

• klasický
• klasicky
• klasicismus
• klasik

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

význam

1. genitiv singuláru substantiva klasik
2. akuzativ singuláru substantiva klasik
   • Četl jsem si nějakého ruského klasika. Obyčejně to nedělám, ale chtěl jsem si vzpomenout, co je to klasik.

esperanto

přídavné jméno

skloňování

Adjektivum	singulár	plurál
nominativ	klasika	klasikaj
akuzativ	klasikan	klasikajn

význam

1. klasický

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-01-25]. Heslo klasika.