kliva

švédština

výslovnost

• IPA: [²kliːva]
•  kliva^{? • info}

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	kliva	klivas
přítomnost	kliver	klivs, klives
préteritum	klev	klevs
supinum	klivit	klivits
rozkazovací zp.	kliv	klivs

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	klivande
trpné	kliven	klivet	klivna

význam

1. kráčet
2. lézt