klokočový

čeština

výslovnost

• IPA: [klɔkɔt͡ʃɔviː]

dělení

• klo-ko-čo-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	klokočový	klokočový	klokočová	klokočové	klokočoví	klokočové	klokočové	klokočová
genitiv	klokočového	klokočového	klokočové	klokočového	klokočových	klokočových	klokočových	klokočových
dativ	klokočovému	klokočovému	klokočové	klokočovému	klokočovým	klokočovým	klokočovým	klokočovým
akuzativ	klokočového	klokočový	klokočovou	klokočové	klokočové	klokočové	klokočové	klokočová
vokativ	klokočový	klokočový	klokočová	klokočové	klokočoví	klokočové	klokočové	klokočová
lokál	klokočovém	klokočovém	klokočové	klokočovém	klokočových	klokočových	klokočových	klokočových
instrumentál	klokočovým	klokočovým	klokočovou	klokočovým	klokočovými	klokočovými	klokočovými	klokočovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	klokočový
komparativ	klokočovější
superlativ	nejklokočovější

význam

1. související s klokočem