klokoč
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈklɔkɔt͡ʃ]
dělení editovat
- klo-koč
etymologie editovat
Pochází z praslovanského *klokočь,[1] z kterého vychází i běloruské клякачка, hornolužickosrbské klukoćina, chorvatské klokoč, polské kłokoczka, ruské клекачка.
Vzniklo onomatopoicky ze stejného základu jako sloveso klokotat,[1] protože ve zralých tobolkách chřestí, klokotají ve větru hýbající se semena.[2]
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | klokoč | klokoče |
| genitiv | klokoče | klokočů |
| dativ | klokoči | klokočům |
| akuzativ | klokoč | klokoče |
| vokativ | klokoči | klokoče |
| lokál | klokoči | klokočích |
| instrumentál | klokočem | klokoči |
význam editovat
- (v biologii) rod dvouděložných rostlin z čeledi klokočovitých, stromů a keřů se zpeřenými listy
- zástupce rodu klokoč (1), jednotlivý druh, keř nebo strom
- dřevo klokoče (1), (2)
- semena klokoče (1), (2)
překlady editovat
- dřevo
- semeno
synonyma editovat
související editovat
- klokočový
- klokočí
- klokočka
- klokoček
- klokočovité
- klokočkovité
- Klokoč
- Klokočí
- Klokočná
- Klokočov
- Klokočín
- Klokočina
slovní spojení editovat
poznámky editovat
- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „klokoč“, s. 287.
- ↑ 2,0 2,1 Víte, co je klokočí? Semena keře klokoče zpeřeného. dvojka.rozhlas.cz [online]. 2013-01-31 [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.
externí odkazy editovat
Článek Klokoč ve Wikipedii
