knihařův

čeština

výslovnost

• IPA: [kɲɪɦar̝uːf]

dělení

• kni-ha-řův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména knihař příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	knihařův	knihařův	knihařova	knihařovo	knihařovi	knihařovy	knihařovy	knihařova
genitiv	knihařova	knihařova	knihařovy	knihařova	knihařových	knihařových	knihařových	knihařových
dativ	knihařovu	knihařovu	knihařově	knihařovu	knihařovým	knihařovým	knihařovým	knihařovým
akuzativ	knihařova	knihařův	knihařovu	knihařovo	knihařovy	knihařovy	knihařovy	knihařova
vokativ	knihařův	knihařův	knihařova	knihařovo	knihařovi	knihařovy	knihařovy	knihařova
lokál	knihařově / knihařovu	knihařově / knihařovu	knihařově	knihařově / knihařovu	knihařových	knihařových	knihařových	knihařových
instrumentál	knihařovým	knihařovým	knihařovou	knihařovým	knihařovými	knihařovými	knihařovými	knihařovými

význam

1. náležící knihařovi