kočebr

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔ.t͡ʃɛ.br̩]

dělení

• ko-če-br

varianty

kočébr

etymologie

Vzniklo zkomolením názvu města Kočevje na území dnešního Slovinska.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kočebr	kočebři
genitiv	kočebra	kočebrů
dativ	kočebru / kočebrovi	kočebrům
akuzativ	kočebra	kočebry
vokativ	kočebře	kočebři
lokál	kočebru / kočebrovi	kočebrech
instrumentál	kočebrem	kočebry

význam

1. (dříve, v obecném jazyce) podomní obchodník
   • Místností plížila se nekonečná řada podivných existencí; přešel tu značný počet kočebrů s cukrovím, mandoletami, pomeranči a fíky, všichni harašili váčky s čísly a vybízeli k sázkám.

synonyma

1. kočebrák, kočevan

související

• kočebrácký
• kočebrák
• kočebrovati