kočovný

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔtʃɔvniː]

dělení

• ko-čov-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kočovný	kočovný	kočovná	kočovné	kočovní	kočovné	kočovné	kočovná
genitiv	kočovného	kočovného	kočovné	kočovného	kočovných	kočovných	kočovných	kočovných
dativ	kočovnému	kočovnému	kočovné	kočovnému	kočovným	kočovným	kočovným	kočovným
akuzativ	kočovného	kočovný	kočovnou	kočovné	kočovné	kočovné	kočovné	kočovná
vokativ	kočovný	kočovný	kočovná	kočovné	kočovní	kočovné	kočovné	kočovná
lokál	kočovném	kočovném	kočovné	kočovném	kočovných	kočovných	kočovných	kočovných
instrumentál	kočovným	kočovným	kočovnou	kočovným	kočovnými	kočovnými	kočovnými	kočovnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	kočovný
komparativ	kočovnější
superlativ	nejkočovnější

význam

1. provozující kočování

překlady

1. • ruština: кочевoй, кочующий

synonyma

1. kočující, nomádský, (řidčeji) kočovní

antonyma

1. usazený

související

• kočovat
• kočovně
• kočovnost
• kočovník
• kočovnictví
• kočí

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-08-12]. Heslo kočovný.