kořání

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔr̝aːɲiː]

dělení

• ko-řá-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kořání	kořání
genitiv	kořání	kořání
dativ	kořání	kořáním
akuzativ	kořání	kořání
vokativ	kořání	kořání
lokál	kořání	kořáních
instrumentál	kořáním	kořáními

význam

1. souhrn kořenů a kořínků