čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [kɔbɪlɪnɛt͡s]

dělení editovat

  • ko-by-li-nec

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kobylinec kobylince
genitiv kobylince kobylinců
dativ kobylinci kobylincům
akuzativ kobylinec kobylince
vokativ kobylinci kobylince
lokál kobylinci kobylincích
instrumentál kobylincem kobylinci

význam editovat

  1. koňské lejno[1]
    • Dělí-li se [vrabec] s kamarády o každý kobylinec, nečiní to z vědomí povinnosti, nýbrž aby měl s kým čimčarovat.[2]

překlady editovat

  1. koňský trus

synonyma editovat

  1. koninec, (řidčeji) kobylina; (nářečně) kobylanec, kobylenec[1], koňská kobliha

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2014-08-22]. Heslo kobylinec.
  2. Karel Čapek: Kalendář