Možná hledáte Kobyla, kobyła nebo kobyłą.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [kɔbɪla]

děleníEditovat

  • ko-by-la

etymologieEditovat

Z latinského caballus — „(sešlý) kůň, kobyla“.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ kobyla kobyly
genitiv kobyly kobyl
dativ kobyle kobylám
akuzativ kobylu kobyly
vokativ kobylo kobyly
lokál kobyle kobylách
instrumentál kobylou kobylami

významEditovat

  1. samice koně
    • Mě nosí chromá kobyla, jiná na mě nezbyla - ať si kulhá do svahu, má vytrvalost, srdce, věrnost, odvahu.[2]
    • Co já bych se nazlobil, kdyby svět byl bez kobyl, já tu svou mám stále na sedadle. Když nemohu z kaluže, ona mi z ní pomůže, já jí zato říkám něžně...[3]
  2. samice jiných koňovitých lichokopytníků
    • mladá kobyla
  3. (hanlivě) statná, těžkopádná dívka, žena
  4. (slangově) jezdec (šachy)[4]

překladyEditovat

  1. samice koně

synonymaEditovat

  1. klisna, hřebice
  2. koňadra

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. NOVOTNÝ, Michal. Slova [online]. Praha : Český rozhlas Regina, 2004-05-21. Díl „Kobylka“. Internetový archiv celého cyklu: [1].
  2. Radůza: Dědek (2006)
  3. Emanuel Frynta: Kobyla
  4. HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 200.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Kobyla ve Wikipedii