Mě nosí chromá kobyla, jiná na mě nezbyla - ať si kulhá do svahu, má vytrvalost, srdce, věrnost, odvahu.[2]
Co já bych se nazlobil, kdyby svět byl bez kobyl, já tu svou mám stále na sedadle. Když nemohu z kaluže, ona mi z ní pomůže, já jí zato říkám něžně...[3]