kohoutův

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔɦɔʊ̯tuːf]

dělení

• ko-hou-tův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména kohout příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kohoutův	kohoutův	kohoutova	kohoutovo	kohoutovi	kohoutovy	kohoutovy	kohoutova
genitiv	kohoutova	kohoutova	kohoutovy	kohoutova	kohoutových	kohoutových	kohoutových	kohoutových
dativ	kohoutovu	kohoutovu	kohoutově	kohoutovu	kohoutovým	kohoutovým	kohoutovým	kohoutovým
akuzativ	kohoutova	kohoutův	kohoutovu	kohoutovo	kohoutovy	kohoutovy	kohoutovy	kohoutova
vokativ	kohoutův	kohoutův	kohoutova	kohoutovo	kohoutovi	kohoutovy	kohoutovy	kohoutova
lokál	kohoutově / kohoutovu	kohoutově / kohoutovu	kohoutově	kohoutově / kohoutovu	kohoutových	kohoutových	kohoutových	kohoutových
instrumentál	kohoutovým	kohoutovým	kohoutovou	kohoutovým	kohoutovými	kohoutovými	kohoutovými	kohoutovými

význam

1. náležící kohoutovi