čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈkɔlbɪʃcɛ]

dělení

editovat
  • kol-bi-š-tě

etymologie

editovat

Příponou -iště utvořeno od kolba (rytířské klání), což je deverbativum od slovesa klát.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kolbiště kolbiště
genitiv kolbiště kolbišť
dativ kolbišti kolbištím
akuzativ kolbiště kolbiště
vokativ kolbiště kolbiště
lokál kolbišti kolbištích
instrumentál kolbištěm kolbišti

význam

editovat
  1. (knižně, v historii) místo vyhrazené ke střetnutí či zápasu
    • Dva dni na to sdělil vévoda D. Quijotovi, že sok jeho čtvrtého dne přijde a na kolbiště se dostaví ozbrojen po rytířsku a že trvati bude na svém, kterak dívka v hrdlo, ba v život lhala, tvrdí-li, že jí slíbil manželství.[2]
  2. (přeneseně) aréna, pole působnosti, bojiště
    • „Na kolbiště vstoupila generace nová, nadaná, skrz na skrz česká“ — tak uvádí Tyrš práci mladých obecenstvu v roce sedmdesátém devátém…[3]

překlady

editovat
  1. místo utkání
  2. pole působnosti

synonyma

editovat

antonyma

editovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kolbiště“, s. 285.
  2. Miguel de Cervantes: Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, kap. LIV, překlad Kristian Stefan, Praha 1868
  3. Renata Tyršová: Miroslav Tyrš ve styku s českou produkcí výtvarnou in Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863-1893, Praha 1893

externí odkazy

editovat