čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈkɔlbɪʃcɛ]

dělení

editovat
  • kol-bi-š-tě

etymologie

editovat

Příponou -iště utvořeno od kolba (rytířské klání), což je deverbativum od slovesa klát.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kolbiště kolbiště
genitiv kolbiště kolbišť
dativ kolbišti kolbištím
akuzativ kolbiště kolbiště
vokativ kolbiště kolbiště
lokál kolbišti kolbištích
instrumentál kolbištěm kolbišti

význam

editovat
  1. (knižně, v historii) místo vyhrazené ke střetnutí či zápasu
    • Dva dni na to sdělil vévoda D. Quijotovi, že sok jeho čtvrtého dne přijde a na kolbiště se dostaví ozbrojen po rytířsku a že trvati bude na svém, kterak dívka v hrdlo, ba v život lhala, tvrdí-li, že jí slíbil manželství.[2]
  2. (přeneseně) aréna, pole působnosti, bojiště
    • „Na kolbiště vstoupila generace nová, nadaná, skrz na skrz česká“ — tak uvádí Tyrš práci mladých obecenstvu v roce sedmdesátém devátém…[3]

překlady

editovat
  1. místo utkání
  2. pole působnosti

synonyma

editovat
  1. aréna, ring, zápasiště, bojiště
  2. ring, aréna, popředí, doména, „světla ramp“

antonyma

editovat
  1. ústraní, závětří

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kolbiště“, s. 285.
  2. Miguel de Cervantes: Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, kap. LIV, překlad Kristian Stefan, Praha 1868
  3. Renata Tyršová: Miroslav Tyrš ve styku s českou produkcí výtvarnou in Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863-1893, Praha 1893

externí odkazy

editovat