čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈkɔlbɪʃcɛ]

dělení editovat

  • kol-bi-š-tě

etymologie editovat

Příponou -iště utvořeno od kolba (rytířské klání), což je deverbativum od slovesa klát.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kolbiště kolbiště
genitiv kolbiště kolbišť
dativ kolbišti kolbištím
akuzativ kolbiště kolbiště
vokativ kolbiště kolbiště
lokál kolbišti kolbištích
instrumentál kolbištěm kolbišti

význam editovat

  1. (knižně, v historii) místo vyhrazené ke střetnutí či zápasu
    • Dva dni na to sdělil vévoda D. Quijotovi, že sok jeho čtvrtého dne přijde a na kolbiště se dostaví ozbrojen po rytířsku a že trvati bude na svém, kterak dívka v hrdlo, ba v život lhala, tvrdí-li, že jí slíbil manželství.[2]
  2. (přeneseně) aréna, pole působnosti, bojiště
    • „Na kolbiště vstoupila generace nová, nadaná, skrz na skrz česká“ — tak uvádí Tyrš práci mladých obecenstvu v roce sedmdesátém devátém…[3]

překlady editovat

  1. místo utkání
  2. pole působnosti

synonyma editovat

  1. aréna, ring, zápasiště, bojiště
  2. ring, aréna, popředí, doména, „světla ramp“

antonyma editovat

  1. ústraní, závětří

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kolbiště“, s. 285.
  2. Miguel de Cervantes: Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, kap. LIV, překlad Kristian Stefan, Praha 1868
  3. Renata Tyršová: Miroslav Tyrš ve styku s českou produkcí výtvarnou in Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863-1893, Praha 1893

externí odkazy editovat