konduktér

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔndʊktɛːr]

dělení

• kon-duk-tér

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	konduktér	konduktéři
genitiv	konduktéra	konduktérů
dativ	konduktérovi / konduktéru	konduktérům
akuzativ	konduktéra	konduktéry
vokativ	konduktére	konduktéři
lokál	konduktérovi / konduktéru	konduktérech
instrumentál	konduktérem	konduktéry

význam

1. (zastarale) průvodčí (ve vlaku nebo dříve v tramvaji)

související

• konduktérův
• konduktérka