konfirmace

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnfɪrmat͡sɛ]

dělení

• kon-fir-ma-ce

etymologie

Z latinského confirmatio.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	konfirmace	konfirmace
genitiv	konfirmace	konfirmací
dativ	konfirmaci	konfirmacím
akuzativ	konfirmaci	konfirmace
vokativ	konfirmace	konfirmace
lokál	konfirmaci	konfirmacích
instrumentál	konfirmací	konfirmacemi

význam

1. potvrzení
2. biřmování
3. (náboženství) přijetí dítěte za dospělého člena

externí odkazy

• Článek Konfirmace ve Wikipedii