kostrč

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔstr̩t͡ʃ]

dělení

• ko-s-trč

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kostrč	kostrče
genitiv	kostrče	kostrčí
dativ	kostrči	kostrčím
akuzativ	kostrč	kostrče
vokativ	kostrči	kostrče
lokál	kostrči	kostrčích
instrumentál	kostrčí	kostrčemi

význam

1. malá trojúhelníkovitá kost, tvořící zakončení páteře
   • Já byl zase bekem, jako před patnácti nebo dvaceti lety; a zrovna když jsem chytal břichem míč, kopl mne můj vlastní brankář do — hm, ono se tomu říká kostrč čili cauda equina.

překlady

1. kost

   • angličtina: coccyx, tailbone
   • arabština: العصعص
   • běloruština: огузок
   • bulharština: трътка
   • čínština: 臀部
   • dánština: haleben
   • esperanto: kokcigo
   • estonština: laudjas
   • finština: häntäluu
   • francouzština: coccyx m
   • hebrejština: עצם העוקץ
   • italština: coccigne m
   • němčina: Steißbein s
   • nizozemština: stuit ž
   • portugalština: cóccix m
   • ruština: копчик m
   • slovenština: kostrč ž
   • telugština: అనుత్రికము

synonyma

1. kost kostrční

související

• kostrční

slovenština

výslovnost

• IPA: [kɔstr̩t͡ʃ]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kostrč	kostrče
genitiv	kostrče	kostrčí
dativ	kostrči	kostrčiam
akuzativ	kostrč	kostrče
lokál	kostrči	kostrčiach
instrumentál	kostrčou	kostrčami

význam

1. kostrč

související

• kostrčový

externí odkazy

• Článek Kostrč ve Wikipedii