koszmar

polština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔʃmar]
•  koszmar^{? • info}

etymologie

Z francouzského cauchemar.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	koszmar	koszmary
genitiv	koszmaru	koszmarów
dativ	koszmarowi	koszmarom
akuzativ	koszmar	koszmary
instrumentál	koszmarem	koszmarami
lokál	koszmarze	koszmarach
vokativ	koszmarze	koszmary

význam

1. noční můra (sen)

související

• koszmarek
• koszmarny
• koszmarowy