kovářčin

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔvaːr̝̊t͡ʃɪn]

dělení

• ko-vář-čin

přídavné jméno

• přivlastňovací
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kovářčin	kovářčin	kovářčina	kovářčino	kovářčini	kovářčiny	kovářčiny	kovářčina
genitiv	kovářčina	kovářčina	kovářčiny	kovářčina	kovářčiných	kovářčiných	kovářčiných	kovářčiných
dativ	kovářčinu	kovářčinu	kovářčině	kovářčinu	kovářčiným	kovářčiným	kovářčiným	kovářčiným
akuzativ	kovářčina	kovářčin	kovářčinu	kovářčino	kovářčiny	kovářčiny	kovářčiny	kovářčina
vokativ	kovářčin	kovářčin	kovářčina	kovářčino	kovářčini	kovářčiny	kovářčiny	kovářčina
lokál	kovářčině / kovářčinu	kovářčině / kovářčinu	kovářčině	kovářčině / kovářčinu	kovářčiných	kovářčiných	kovářčiných	kovářčiných
instrumentál	kovářčiným	kovářčiným	kovářčinou	kovářčiným	kovářčinými	kovářčinými	kovářčinými	kovářčinými

význam

1. náležející kovářce

související

• kovářův
• podkovářčin